Přeskočit na hlavní obsah

Parodontitida a její vliv na systémová onemocnění

Co její přítomnost může ovlivnit?

Podle starších i novodobých výzkumů se ukazuje, že přítomnost zánětu dásní a závěsného aparátu zubu má vliv na celý organismus.

Bakterie a jejich produkty ve vytvořených parodontálních kapsách se krevní cestou dostávají do cévního oběhu a tím do různých orgánů těla. Přítomnost bakterií, jejich množství a druh také vyvolává zánětlivou reakci (viz imunita), při které se vytváří protilátky a tělo je nastavené bojovat se vším cizím. Imunitní buňky ale také ovlivňují buňky tělu vlastní a rozrušují okolí zánětu.

Dlouhodobá zánětlivá reakce má dopad na mnoho tělních struktur, na které se podrobněji podíváme.

Infekční ložiska v ústní dutině (parodontální kapsy nebo i neošetřené kazy, záněty kolem kořenů zubů apod.) označujeme také jako fokusy a jsou možným zdrojem infekce pro celý organismus. Jejich význam se řeší při větších operacích, na které je nutné kromě jiných tzv. předoperačních vyšetření, projít i přes ordinaci zubního lékaře.

Podle studií je možné léčbou parodontitidy zlepšit stav i dalších onemocnění, a to ještě zdaleka neznáme všechny souvislosti. Vždy je ale lepší předcházení samotnému vzniku nemocí a neřešit už jeho následky.

Diabetes mellitus (tzv. cukrovka)

V souvislosti s onemocněním parodontu mluvíme především o diabetu 2. typu. Je to onemocnění slinivky břišní, při kterém tělní buňky nejsou schopny rozpoznat inzulin. To znemožňuje přesun cukru z krve do buněk a dochází ke zvýšení obsahu cukru v krvi. Rozvíjí se především v dospělosti a je spojován s nadváhou a obezitou. Riziko také podporuje kouření, vysoký krevní tlak, vysoké hladiny cholesterolu a rodinná zátěž.

Při nekontrolovaném a neléčeném diabetu zvýšená hladina cukru v krvi dlouhodobě narušuje ostatní procesy v těle. Může být příčinou poruch funkce sliznic, dochází k nedokonalému odstraňování odpadních látek, špatně se hojí rány a je zvýšené riziko vzniku infekcí. Nejčastější dopady jsou na nervovou, ledvinovou, oční, srdeční a cévní nebo právě parodontální tkáň.

V souvislosti s parodontem dochází ke vzájemnému vlivu. Při zhoršení stavu parodontitidy se zhoršuje metabolismus cukru a zhoršují se také projevy diabetu. Naopak léčba parodontálních tkání zlepšuje diabetes. Cesta je obousměrná, a tak se stav diabetu projevuje i v ústní dutině.

Při onemocnění diabetem by měly být doporučeny pravidelné návštěvy také parodontologem (případně praktickým zubním lékařem či dentální hygienistkou). Základem je udržení dobrého ústního zdraví pro snížení rizika vzniku komplikací diabetu.[1]

Kardiovaskulární onemocnění (srdeční a cévní)

Bakterie z parodontální kapes se mohou dostávat cévním systémem (krví) do srdce a dalších částí. S nízkým počtem a „málo agresivními“ bakteriemi se tělo cestou rychle vypořádá. Dochází k tzv. přechodné bakteriémii (přechodnému zvýšení bakterií v krvi, která je běžně bez bakterií). Ta může nastat např. při vytržení zubu nebo ošetření zubních kořenů, zhotovení hlubokých výplní nebo i při čištění zubů, po kterém se dásně výrazněji rozkrvácejí. Pokud jsou ale bakterie a přítomný plak zralé a agresivnější, zátěž pro tělo se zvyšuje a jejich likvidace je náročnější. Pokud k tomu na cestě přibude další narušená tkáň, bakterie se mohou v cévách a orgánech usadit a dále je napadat.

Při zubních zákrocích se u lidí se zvýšeným rizikem vzniku bakteriemie přistupuje k tzv. profylaktické péči, kdy se preventivně podává antibiotická léčba právě ke snížení rizikových bakterií v organismu. Použití určuje zubní lékař a případně kardiolog nebo praktický lékař.

Hypertenze

Vysoký krevní tlak a přítomnost parodontitidy jsou dva nejvýraznější rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a jejich komplikací. [2]

Nestabilizovaná parodontitida a gingivitida jsou spojovány se zvýšeným rizikem vyššího krevního tlaku. [3]

Ateroskleróza

Cévní stěna může být narušena a dochází k tvorbě tzv. aterosklerotických plátů. Ty jsou nebezpečné sami o sobě, kdy po odtržení od stěny mohou putovat cévním řečištěm např. do srdce nebo mozku. Cévu mohou ucpat a odchází k ischemii (nedostatečné prokrvení konečné tkáně a její postupné odumření. Vzniká srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Pokud se na tento plát ještě nabalí bakterie, mohou se dále množit a zhoršovat průběh, případně infekci šířit do dalších tělních systémů. [1]

Revmatoidní artritida

Artritida je zánětlivá, systémová, autoimunitní porucha, jejímž projevem je ztuhlost kloubů a jejich otoky. V kloubní tekutině takto poškozených kloubů byli potvrzeny druhy bakterií, které se vyskytují také v parodontální kapsách. [4]

Také jsou při tomto onemocnění aktivní stejné protilátky, které se uplatňují i u imunitní reakce vyvolané parodontitidou. Z toho vyplývá vzájemné ovlivňování těchto dvou onemocnění, kdy zánět v ústní dutině může podporovat zánět v kloubech. [5]

Předčasné porody a nízká porodní hmotnost novorozence

U těhotných se tzv. těhotenská gingivitida nachází dle průzkumu u 30-100 % žen. V těhotenství vlivem hormonů dochází ke zhoršení již přítomného stavu především vlivem zvýšené hladiny hormonů a sníženou imunitní funkcí těla. Dle studií je možná souvislost mezi stavem parodontu a předčasnými porody nebo nižší porodní hmotností novorozence. Chronická parodontitida dále může vyvolávat zánětlivou reakci, poškozovat placentu a její cévní zásobení. [6]

Osteoporóza

Některé výzkumy nacházejí souvislost mezi ztrátou kostní hmoty vlivem metabolismu a bakteriálním narušením čelistních kostí. [4]

Onemocnění dýchacích cest

Bakterie z ústní dutiny mohou být také vdechnuty do plic a způsobit nebo zhoršit průběh onemocnění plic např. pneumonii nebo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Rakovina

Muži s onemocněním dásní mají zhruba o 50 % větší náchylnost k rozvinutí rakoviny ledvin nebo slinivky a o 30 % rakoviny krve. [7]

Závěrem

Zdraví ústní dutiny může být ukazatelem zdraví celého tělního systému a souvisí s mnoha dalšími orgánovými soustavami. Nepodceňujte péči o svůj chrup a docházejte na pravidelné prohlídky nejen zubním lékařem.


Zdroje:

[1] THOMAS, R.Z. Parodontitis en systemische ziekten – van wetenschap naar praktijk. Nederlands Tijdschrift voor Tandheelkunde [online]. 2015, 122(10), 542-548 [cit. 2021-5-20]. ISSN 00282200. Dostupné z: doi:10.5177/ntvt.2015.10.15134

[2] DEL PINTO, Rita, et al. Periodontitis and Hypertension: Is the Association Causal? High Blood Pressure & Cardiovascular Prevention [online]. 2020, 27(4), 281-289 [cit. 2021-5-20]. ISSN 1120-9879. Dostupné z: doi:10.1007/s40292-020-00392-z

[3] PIETROPAOLI, Davide, et al. Active gingival inflammation is linked to hypertension. Journal of Hypertension [online]. 2020, 38(10), 2018-2027 [cit. 2021-5-20]. ISSN 0263-6352. Dostupné z: doi:10.1097/HJH.0000000000002514

[4] OTOMO-CORGEL J, et al. State of the science: chronic periodontitis and systemic health. J Evid Based Dent Pract. 2012;12(3 Suppl):20–8.

[5] DETERT, J., et al. Pathogenese der Parodontitis bei rheumatischen Erkrankungen. Zeitschrift für Rheumatologie [online]. 2010, 69(2), 109-116 [cit. 2021-5-20]. ISSN 0340-1855. Dostupné z: doi:10.1007/s00393-009-0560-1

[6] EINFLUSS DER PARODONTITIS AUF SCHWANGERSCHAFT UND GEBURT. Swiss Dental Journal SSO [online]. 2019, 7/8-2019(129), 581-589 [cit. 2021-5-20]. Dostupné z: https://www.sso.ch/fileadmin/upload_sso/2_Zahnaerzte/2_SDJ/SDJ_2019/SDJ_Pubmed_2019/sdj-2019-07-08-03.pdf

[7] American Academy of Periodontology. Perio.org [online]. Chicago: American Academy of Periodontology, 2021 [cit. 2021-5-20]. Dostupné z: https://www.perio.org/consumer/other-systemic-diseases

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...

Od narození po první zub

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...