O zubech

Školní věk Okolo 6. roku života dítěte dochází k první fázi výměny chrupu. Toto období je charakterizováno  výměnou řezáků a prořezáváním prvních stálých stoliček. Ve druhé fáze, zhruba od 9. let, dochází k výměně zbylých zubů a prořezávání druhých stoliček. Fáze výměny zubů Výměna může začít výměnou dolních středních řezáků, prořezáním prvních stálých stoliček (tedy žádný zub předtím nevypadne!) nebo současně. Pokračuje poté výměnou dolních postranních řezáků a horních středních řezáků a výměnu ukončují horní postranní řezáky zhruba ve věku 8 let. V tomto věku je možné částečně předpovědět budoucí potřebu ortodontické léčby, nicméně se téměř vždy vyčkává do výměny všech zubů, zejména špičáků, které mohou po prořezání ještě způsobit změnu polohy ostatních zubů. Okolo 9. roka (u chlapců většinou nastává o něco později než u děvčat) by měla začít druhá fáze výměny chrupu. V horní čelisti by se měly první vyměňovat první stoličky za první třenový zub (premolár) a v dolní čelisti ...

Mezi 3. až 5. rokem V období mezi třetím a pátým rokem života dítěte by mělo být v ústech přítomno všech 20 dočasných zubů, kterým je potřeba věnovat maximální pozornost. Protože se už dítě značně osamostatňuje, mělo by se v tomto období začít učit čistit zuby samostatně (ještě dlouho ale bude potřebovat kontrolu s dočišťováním od dospělého). Čištění zubů by mělo probíhat 2x denně , ráno a večer. Postupně přenecháváme dítě, aby si zuby zkoušelo čistit samo, instruujeme ke  správné technice a ideálně jdeme příkladem - tzn. vezmeme si svůj kartáček a techniku ukazujeme, popisujeme. Stále ale dítě u čištění kontrolujeme a zoubky dočišťujeme . Pokud víme, že nás dítě nechá večer vyčistit pořádně, můžeme s vyšším věkem nechat ranní hygienu na něm. Jestliže ale dítě doma nespolupracuje, musí být Vaše každodenní hygiena dokonalejší. Jak pak takové dítě bude spolupracovat při kontrole u zubního lékaře? K čištění používáme měkký dětský kartáček s malou hlavičkou tak, aby se dostal i k posl...

Co je vlastně příkrm? Příkrmem se myslí postupný přechod miminka od mateřského mléka či náhradní kojenecké výživy na běžnou stravu. To znamená, že dítě zpočátku pouze ochutnává nové chuťové vjemy, konzistence a my případně zjišťujeme, co mu chutná či zda nereaguje alergickou reakcí na určitou potravinu. (To, jestli dítěti daná potravina chutná nebo nikoliv poznáme až po cca 12.! nabídnutí.) Dítě je tedy i po zavádění příkrmů stále plnohodnotně kojeno/podává se mu náhradní kojenecká výživa odpovídající věku. Zavádění příkrmů Jako první by se měla zavádět sezónní zelenina, místní ovoce, následně mléčné výrobky, libová masa a obiloviny. Doporučuje se zkoušení potravin v tzv. imunologických oknech, kdy má tělo miminka sníženou imunitní reakci, ovšem v dnešní době se velmi spekuluje o tom, kdy ta okna jsou :). Pro případný rozvoj alergie je pak potřeba zkoušet vždy jen jednu novou surovinu za týden, aby bylo zřejmé, na co tělo reaguje. Jídlo nenutíme, ale stále nabízíme, aby dítě mělo možno...

Přibližně 0,5 - 3 roky Okolo půl roku dítěte můžete očekávat prořezání prvního zoubku (někdy prořezávají i dva zároveň), a to dolních středních řezáků. Slinění, vyšší teplota či vkládání hraček do úst může být příznakem začátku prořezávání, ale nemusí být přítomno vůbec nebo se nemusí pojit s prořezáváním zubů. [1] Prořezávání trvá většinou do 30. měsíce života dítěte (2,5 roku). Rychlost se může lišit u holek a kluků a závisí i na genetice, tedy jak rychle rostly zuby rodičům. Pořadí prořezávání Zuby prořezávají v poměrně pevně stanoveném pořadí: spodní střední řezáky, horní střední řezáky, horní postranní řezáky a dolní postranní řezáky. Tato fáze by měla trvat do prvních narozenin. První dolní a horní stoličky a následně horní a dolní špičáky prořezávají do druhého roka a prořezání ukončují druhé stoličky. V ústech se pak nachází krásných 20 zoubků, o které je potřeba se správně starat. Prořezávání zubů by mělo probíhat vždy oboustranně (vlevo i vpravo) v podobném časovém intervalu....

Vliv sání na vývoj ústní dutiny Jedním z první reflexů, které dítě využívá po porodu je sací reflex. Kojením se miminko vyživuje a zároveň stimuluje vývoj čelistí a okolních svalů. Při kojení je miminko nuceno zapojit zhruba 22 svalů, aby z prsu získalo mateřské mléko. Tím tak dochází k stimulaci svalů a následnému růstu a formaci kostí v oblasti ústní dutiny. Pro začátek i udržení kojení je důležité včasné a správné přisátí miminka k prsu, se kterou by měly pomoct sestřičky/porodní asistentky hned po porodu a na oddělení šestinedělí nebo soukromá laktační poradkyně (porodní asistentka) v domácím prostředí. Zdroj obrázku: https://amotherfarfromhome.com/breastfeeding-techniques-step-by-step/ Dudlíky Techniku kojení může narušit nabízení dudlíku, u kterého je odlišný způsob dumlání. V případě upuštění od kojení z jakéhokoliv důvodu a podávání náhradní kojenecké výživy z lahvičky by měla být volena vždy savička s co nejpodobnějším tvarem bradavce, u které musí dítě vynaložit určité ús...

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...

Na správný vývoj miminka má vliv genetická výbava, ale také prostředí, ve kterém se vyvíjí. Vývoj miminka je takový malý velký zázrak a co se týče vzniku zubů, není to žádná výjimka. Základy se totiž vytvářejí už v  6. týdnu těhotenství . V tuto dobu o těhotenství ještě ani nemusíte vědět. Proto se doporučuje dodržovat určitá opatření již před otěhotněním, protože důležité základy celého lidského těla se tvoří hned od prvních dnů. Čím více bude tělo na těhotenství připraveno, tím snazší by pak měl být průběh a následná péče o miminko i o sebe jako novopečeného rodiče. Příprava by se pak měla týkat celkového zdravotního stavu, jak z pohledu fyzického, včetně zubního zdraví, tak i psychické pohody. Vývoj čelistí a zubů Zárodky dočasných zubů vznikají od 6. týdne, zárodky stálých zubů od 4. měsíce těhotenství a jejich vývoj trvá ještě v době úplného prořezání zubu do úst. Největší vliv na zubní tkáň tak má to, co se děje v těhotenství a v mladém dětském věku....