O zubech

Školní věk Okolo 6. roku života dítěte dochází k první fázi výměny chrupu. Toto období je charakterizováno  výměnou řezáků a prořezáváním prvních stálých stoliček. Ve druhé fáze, zhruba od 9. let, dochází k výměně zbylých zubů a prořezávání druhých stoliček. Fáze výměny zubů Výměna může začít výměnou dolních středních řezáků, prořezáním prvních stálých stoliček (tedy žádný zub předtím nevypadne!) nebo současně. Pokračuje poté výměnou dolních postranních řezáků a horních středních řezáků a výměnu ukončují horní postranní řezáky zhruba ve věku 8 let. V tomto věku je možné částečně předpovědět budoucí potřebu ortodontické léčby, nicméně se téměř vždy vyčkává do výměny všech zubů, zejména špičáků, které mohou po prořezání ještě způsobit změnu polohy ostatních zubů. Okolo 9. roka (u chlapců většinou nastává o něco později než u děvčat) by měla začít druhá fáze výměny chrupu. V horní čelisti by se měly první vyměňovat první stoličky za první třenový zub (premolár) a v dolní čelisti ...

Mezi 3. až 5. rokem V období mezi třetím a pátým rokem života dítěte by mělo být v ústech přítomno všech 20 dočasných zubů, kterým je potřeba věnovat maximální pozornost. Protože se už dítě značně osamostatňuje, mělo by se v tomto období začít učit čistit zuby samostatně (ještě dlouho ale bude potřebovat kontrolu s dočišťováním od dospělého). Čištění zubů by mělo probíhat 2x denně , ráno a večer. Postupně přenecháváme dítě, aby si zuby zkoušelo čistit samo, instruujeme ke  správné technice a ideálně jdeme příkladem - tzn. vezmeme si svůj kartáček a techniku ukazujeme, popisujeme. Stále ale dítě u čištění kontrolujeme a zoubky dočišťujeme . Pokud víme, že nás dítě nechá večer vyčistit pořádně, můžeme s vyšším věkem nechat ranní hygienu na něm. Jestliže ale dítě doma nespolupracuje, musí být Vaše každodenní hygiena dokonalejší. Jak pak takové dítě bude spolupracovat při kontrole u zubního lékaře? K čištění používáme měkký dětský kartáček s malou hlavičkou tak, aby se dostal i k posl...

Přibližně 0,5 - 3 roky Okolo půl roku dítěte můžete očekávat prořezání prvního zoubku (někdy prořezávají i dva zároveň), a to dolních středních řezáků. Slinění, vyšší teplota či vkládání hraček do úst může být příznakem začátku prořezávání, ale nemusí být přítomno vůbec nebo se nemusí pojit s prořezáváním zubů. [1] Prořezávání trvá většinou do 30. měsíce života dítěte (2,5 roku). Rychlost se může lišit u holek a kluků a závisí i na genetice, tedy jak rychle rostly zuby rodičům. Pořadí prořezávání Zuby prořezávají v poměrně pevně stanoveném pořadí: spodní střední řezáky, horní střední řezáky, horní postranní řezáky a dolní postranní řezáky. Tato fáze by měla trvat do prvních narozenin. První dolní a horní stoličky a následně horní a dolní špičáky prořezávají do druhého roka a prořezání ukončují druhé stoličky. V ústech se pak nachází krásných 20 zoubků, o které je potřeba se správně starat. Prořezávání zubů by mělo probíhat vždy oboustranně (vlevo i vpravo) v podobném časovém intervalu....

Vliv sání na vývoj ústní dutiny Jedním z první reflexů, které dítě využívá po porodu je sací reflex. Kojením se miminko vyživuje a zároveň stimuluje vývoj čelistí a okolních svalů. Při kojení je miminko nuceno zapojit zhruba 22 svalů, aby z prsu získalo mateřské mléko. Tím tak dochází k stimulaci svalů a následnému růstu a formaci kostí v oblasti ústní dutiny. Pro začátek i udržení kojení je důležité včasné a správné přisátí miminka k prsu, se kterou by měly pomoct sestřičky/porodní asistentky hned po porodu a na oddělení šestinedělí nebo soukromá laktační poradkyně (porodní asistentka) v domácím prostředí. Zdroj obrázku: https://amotherfarfromhome.com/breastfeeding-techniques-step-by-step/ Dudlíky Techniku kojení může narušit nabízení dudlíku, u kterého je odlišný způsob dumlání. V případě upuštění od kojení z jakéhokoliv důvodu a podávání náhradní kojenecké výživy z lahvičky by měla být volena vždy savička s co nejpodobnějším tvarem bradavce, u které musí dítě vynaložit určité ús...

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...

Na správný vývoj miminka má vliv genetická výbava, ale také prostředí, ve kterém se vyvíjí. Vývoj miminka je takový malý velký zázrak a co se týče vzniku zubů, není to žádná výjimka. Základy se totiž vytvářejí už v  6. týdnu těhotenství . V tuto dobu o těhotenství ještě ani nemusíte vědět. Proto se doporučuje dodržovat určitá opatření již před otěhotněním, protože důležité základy celého lidského těla se tvoří hned od prvních dnů. Čím více bude tělo na těhotenství připraveno, tím snazší by pak měl být průběh a následná péče o miminko i o sebe jako novopečeného rodiče. Příprava by se pak měla týkat celkového zdravotního stavu, jak z pohledu fyzického, včetně zubního zdraví, tak i psychické pohody. Vývoj čelistí a zubů Zárodky dočasných zubů vznikají od 6. týdne, zárodky stálých zubů od 4. měsíce těhotenství a jejich vývoj trvá ještě v době úplného prořezání zubu do úst. Největší vliv na zubní tkáň tak má to, co se děje v těhotenství a v mladém dětském věku....

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za ...

Specifika dětských zubních past Podle studií spolkne 2 až 3leté dítě zhruba 70 % pasty, kterou má k dispozici na kartáčku a v 5 letech je to ještě asi polovina. Proto je důležité vybírat pastu důsledně, především s ohledem na její složení, protože množství přijatých látek není zanedbatelné (při čištění zubů 2x denně po dobu cca 6 let, kdy dítě velkou část pasty spolkne). Česká společnost pro dětskou stomatologii vydává doporučené postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, které bylo na začátku letošního roku (02/2021) aktualizováno. Podle těchto doporučení by se stomatologové i jiní odborníci pečující o děti, měli řídit. V souvislosti s polykáním zubní pasty se řeší především obsah fluoridů, kdy dlouhodobé překračování maximálního doporučeného množství může vést k fluoróze (tvorbě bílých skvrn, především na stálých zubech), viz článek o Fluoridech . S příjmem fluoridů je ale také potřeba počítat z pitné vody (kohoutkové i balené), čajů, moř...