Na správný vývoj miminka má vliv genetická výbava, ale také prostředí, ve kterém se vyvíjí.
Vývoj miminka je takový malý velký
zázrak a co se týče vzniku zubů, není to žádná výjimka. Základy se totiž
vytvářejí už v 6. týdnu těhotenství. V tuto dobu o
těhotenství ještě ani nemusíte vědět. Proto se doporučuje dodržovat určitá
opatření již před otěhotněním, protože důležité základy celého lidského těla se
tvoří hned od prvních dnů. Čím více bude tělo na těhotenství připraveno, tím
snazší by pak měl být průběh a následná péče o miminko i o sebe jako
novopečeného rodiče. Příprava by se pak měla týkat celkového zdravotního stavu,
jak z pohledu fyzického, včetně zubního zdraví, tak i psychické pohody.
Vývoj čelistí a zubů
Zárodky dočasných zubů vznikají
od 6. týdne, zárodky stálých zubů od 4. měsíce těhotenství a jejich vývoj trvá ještě
v době úplného prořezání zubu do úst. Největší vliv na zubní tkáň tak má to, co
se děje v těhotenství a v mladém dětském věku. Je to tedy doba, kdy
je zub stále „schovaný“ pod dásní.
Základem tvorby zubů je tzv.
dentogingivální lišta, ze které kromě zubů vzniká dáseň, čelistní kosti, tváře
a rty. Lišta se okolo 8. týdne těhotenství začne rozpadat a vznikají jednotlivé
ostrůvky, základy dočasných i stálých zubů, ze kterých se následně tvoří
jednotlivé zubní tkáně.
Důležitou součástí vzniku zubu je také jeho mineralizace. Díky ukládání minerálních látek (především vápníku, fosforu a fluoru) zub tvrdne a je odolnější. Jakmile je vytvořena zubní korunka (viz Stavba zubů), začíná tvorba kořenů a fáze prořezávání. Právě díky vzniku kořenů je korunka „vytlačována“ směrem do ústní dutiny. Po prořezání zubu do úst se také tvoří dásňový žlábek (viz Zánět dásní a přilehlých tkání). Kořen se vyvíjí ještě asi 3 roky po prořezání. Toho je možné využít např. při úrazech, protože se tato tkáň může poměrně dobře hojit.
Obrázek převzat od doc. MUDr. Kočové Csc. https://www.zubnistranky.cz/embry.pdf
Co vývoj zubů ovlivňuje?
Největší vliv na vývoj plodu má
tělo matky a genetické vybavení od obou rodičů. Přesný poměr není znám a
pravděpodobně bude u každého lehce odlišný. Nicméně to, co můžeme ovlivnit po
početí (ideální ještě před ním) je fyzický a zdravotní stav – ideální hmotnost,
vyvážená racionální výživa, dostatečná pohybová aktivita nejen budoucí matky,
ale i otce. V souvislosti s ústní dutinou to je pak celkové zdraví
nebo kompenzované chronické onemocnění (diabetes mellitus, celiakie, vysoký
krevní tlak apod.), vyléčení zánětů v ústech nebo podle možností zmírnění
jeho projevů (i krvácení dásní) a tím i úprava návyků ústní hygieny. Návyky
se však mohou v průběhu těhotenství proměňovat (ranní nevolnosti, zvýšený
dávivý reflex, změna chutí, únava…). Pokud je nevolnost či nechutenství
dlouhodobé a omezující, vyhledejte svého obvodního lékaře, gynekologa či nutričního
terapeuta.
Genetické dispozice se pak týkají
především složení jednotlivých zubních tkání (odolnost), její množství, ale
také zubní anomálie. Pokud rodič nemá některý zub založený, zvyšuje se
pravděpodobnost, že dítě také nebude mít nějaký/nějaké založený/é. Nemusí to ale
vždy být ten stejný zub. Na toto se klade důraz v období výměny chrupu a
měl by to pozorovat praktický zubní lékař.
Pokud má matka neléčené
onemocnění závěsného aparátu zubu (parodontitida), zvyšuje se riziko
předčasného porodu dítěte s nízkou porodní hmotností se všemi
komplikacemi. V těhotenství má žena nárok dokonce na 3 zubní prohlídky v
roce a i přesto, že návštěvy nejsou povinné, je vhodné být v pravidelné péči
i u zubního lékaře. Pro všechny je snazší, když je stav chrupu a dásní
stabilizován ještě před otěhotněním, protože zákroky jsou v těhotenství omezovány
na nezbytně nutné. Kromě informací o svých ústech navíc zjistíte i jak se
starat o ústní dutinu miminka. Pokud docházíte také na dentální hygienu, péče
se vztahuje spíše na prevenci, jemné ošetření a zodpovězení případných dotazů.
Souvislost s tvorbou zubních
oblouků a prevencí vzniku rozštěpů má pak dostatečný příjem kyseliny listové,
na který cílí mnoho společností prodávajících potravinové doplňky, dávky je ale možné dosáhnout i pomocí stravy.
Ústní péče v těhotenství
Pokud se vás nevolnosti ani žádné
jiné „vedlejší efekty“ netýkají, máte poměrně značnou výhodu. Snažte se
nepolevit ve své dosavadní ústní hygieně, ideálně ji ještě vylepšit a můžete
čas a energii věnovat něčemu jinému.
S ranními nebo celodenními
nevolnostmi je to složitější. Vedle zvýšené potřeby přísunu dostatečného
množství jídla v potřebné kvalitě je potřeba dbát na současný vliv čištění
zubů před/po jídle. Snažte se dodržet rozmezí alespoň 20 minut mezi čištěním
zubů a konzumací jídla nebo ovocných/zeleninových šťáv. Vše kromě vody mění
prostředí v ústech a slinám trvá 20-30 minut, aby prostředí opět vyvážily.
V opačném případě si můžete zuby obrušovat víc, než by bylo nutné a tím
podpořit vznik citlivosti zubů. V tomto období se snažte zuby vyčistit
jednou denně opravdu pořádně. Jestliže je problém kartáček udržet v ústech
delší dobu, mějte ho při ruce pořád a při volné chvilce čistěte, vždy jiný úsek
chrupu. Také můžete vyzkoušet jinou zubní pastu nebo pastu používat jen
výjimečně, případně vyměnit klasický zubní kartáček za jednosvazkový (solo) –
pak je ale potřeba počítat s prodloužením doby, kterou strávíte u čištění
zubů.
S individuálními obtížemi vám pak nejlépe poradí zubní lékař či dentální hygienista, ke kterému docházíte.
Zdroj:
MERGLOVÁ, Vlasta a Romana KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha: Havlíček Brain Team, 2011. Edice zubního lékařství (Havlíček Brain Team). ISBN 978-80-87109-27-4.
Komentáře
Okomentovat