Přeskočit na hlavní obsah

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti

Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití.

Stavba kartáčku

Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň.

Způsob použití

S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech.

Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a pomalu, bez použití pasty a vlákna se přikládají kolmo k čištěné ploše zubu.

První metodou je lehké přiložení k zubu (tzv. dotyk motýlích křídel – symbolizuje opravdu jemný přístup). Kartáček se tak přiloží kolmo k čištěné ploše zubu, zejména do krčkové oblasti, a drobnými kroužky či vibracemi se kartáčkem pohybuje od jedné strany zubu k druhé. Pokud čistíme žvýkací plochu, je možné tlak lehce zvýšit a upravit sklon kartáčku.

Druhým způsobem je vyvinutí takového tlaku na kartáček, aby se z vláken vytvořil vějíř a tímto způsobem objet zub z jedné strany na druhou. Tuto metodu nedoporučuji vzhledem k většímu tlaku na kartáček, kterým vlákna mnohem rychleji opotřebujeme a může hrozit poškození dásní. Je také snazší vynechat při čištění právě obtížně dostupná místa, kam potřebujeme kartáček přikládat.

Vzhledem k nutnosti pečlivého čištění není vhodné tento kartáček používat na všechny zuby každý den, protože čištění zabere velké množství času a počáteční motivovanost může poměrně rychle klesnout na nulu. Dlouhodobější efekt má používání 1–2x týdně, v případě potřeby častěji, ale při čištění rozdělovat zuby na určité úseky a vždy se věnovat pouze konkrétní části.

Na co kartáček použít

Díky stavbě a jednomu svazku vláken kartáček dosáhne do špatně dostupných míst klasickým kartáčkem, hlavně na vnitřní plochy zubů a zadní plochy posledních zubů v zubním oblouku. U předních dolních zubů s ním lze vyčistit krčkovou oblast a vstupy do mezizubního prostoru, pokud jsou zuby natěsnané u sebe a rotované nebo naopak s velkými mezizubními prostory bez bodu kontaktu (viz Mezizubní prostor). Ještě větší využití kartáček najde u samostatně stojících zubů, kterým chybí soused, u implantátů nebo korunek.

Kartáček také doporučujeme pro dočišťování dětských zubů (pouze ale do rukou dospělého) a zejména při prořezávání stálých zubů, konkrétně prvních stálých stoliček, kam se klasickým kartáčkem lze dostat obtížně nebo vůbec (podobně jako u zubů moudrosti).

Další použití může být důkladné čištění fixních rovnátek. V tomto případě je ale vhodné zvážit spolupráci, protože rovnátka často dostávají dospívající, kteří často nejsou ochotni zubům věnovat ani základní péči.

Zdroj: DARBY, M.L., WALSH M. Dental hygiene: theory and practice. Fourth edition. St. Louis, Missouri: Elsevier/Saunders, 2015, s. 390-391. Quintessenz bibliothek. ISBN 9781455745487.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Ústní dutina miminka v době těhotenství

Na správný vývoj miminka má vliv genetická výbava, ale také prostředí, ve kterém se vyvíjí. Vývoj miminka je takový malý velký zázrak a co se týče vzniku zubů, není to žádná výjimka. Základy se totiž vytvářejí už v  6. týdnu těhotenství . V tuto dobu o těhotenství ještě ani nemusíte vědět. Proto se doporučuje dodržovat určitá opatření již před otěhotněním, protože důležité základy celého lidského těla se tvoří hned od prvních dnů. Čím více bude tělo na těhotenství připraveno, tím snazší by pak měl být průběh a následná péče o miminko i o sebe jako novopečeného rodiče. Příprava by se pak měla týkat celkového zdravotního stavu, jak z pohledu fyzického, včetně zubního zdraví, tak i psychické pohody. Vývoj čelistí a zubů Zárodky dočasných zubů vznikají od 6. týdne, zárodky stálých zubů od 4. měsíce těhotenství a jejich vývoj trvá ještě v době úplného prořezání zubu do úst. Největší vliv na zubní tkáň tak má to, co se děje v těhotenství a v mladém dětském věku. Je to tedy doba, kdy je