Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst

Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu, ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… .

Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný.

Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství.

Terapie rozštěpů

Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých struktur. Zpravidla se začíná sešitím rtu, a to především z estetického důvodu. Operace se ale většinou neprovádí v prvních několika dnech po narození jednak kvůli náročnosti porodu a adaptaci miminka na svět, ale také proto, že místo, které se sešije, se hojí jizvou, která již dál neroste. U dětí, které mají rozštěp patra pak bývá problém s kojením, protože se nemohou dostatečně přisát k prsu. Specializované a individuální pomoci by se ale mělo dostat každému takto narozenému maminku i rodičům ještě v porodnici.

Léčba rozštěpu je dlouhodobá a provází dítě až do dospělosti. Nedílnou součástí bývá i ortodontická terapie (rovnátka), protože nemusí být založeny některé zuby z předního úseku (postranní řezáky) nebo mohou být zuby nevhodně umístěné.

Prevence vzniku rozštěpů

Vzhledem k nejasnému vzniku je obtížná také prevence, nicméně můžeme dbát alespoň základních doporučení.

Již 3 měsíce před otěhotněním (ideální u plánovaného otěhotnění) by měl být zvýšen příjem kyseliny listové (vitamin B9) a to na více než 400 μg denně. Význam by měl být kladen také na způsob příjmu. Nejbohatším zdrojem jsou játra, listová zelenina, fazole, celozrnné pečivo a kvasnice, ke snížení obsahu v potravinách ovšem dochází tepelnou úpravou a louhováním až o 50 %. Příjem dostatečného množství tak může být podpořen i potravními doplňky. Na dostatečný příjem by měli dbát lidé s celiakií. Dle směrnice 2002/46 komise EU o doplňcích stravy je pouze malé riziko při nadměrné konzumaci kyseliny listové.

Obrázek převzat z https://is.muni.cz/el/med/podzim2020/BHOH011p/um/P6_-_DEHY.pdf

Zdroj:

vyzivaspol.cz/kyselina-listova—2