Vliv výživy na ústní dutinu

Prostředí v ústech ovlivníme i stravou.

Vyváženou stravou můžeme pomoci v předcházení vzniku obezity, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakoviny, osteoporózy nebo onemocnění zubních tkání a sliznic.[1]

To, co sníme nebo vypijeme, se dostává do kontaktu s naším tělem už v ústech. Zuby potravinu mechanicky rozmělní a sliny obsahující enzymy, ji začínají rozkládat chemickou cestou. Díky tenké sliznici pod jazykem se jsou už i malinké částečky schopny vstřebat do organismu, Toho se využívá spíš u akutního podání léčiv např. při infarktu myokardu, než z důvodu příjmu živin ze stravy.

Zdraví ústní dutiny tedy ovlivňuje vstřebání živin ze stravy, a naopak přijaté potraviny mohou ovlivňovat zdraví úst ať už přímo (při jejich příjmu) nebo nepřímo (obsaženými nebo chybějícími sloučeninami). Zhoršené zdraví úst může přechodně, ale i dlouhodobě ovlivnit kvalitu přijímaných složek potravy, např. při snížené schopnosti kousání je výživa omezována na tekutou stravu a většinou snižován její příjem.

Strava může ovlivnit i imunitní reakce organismu a tím obranyschopnost parodontálních tkání např. při zánětu dásní.

Žvýkání

Kousáním nerozmělňujeme pouze stravu, ale dochází k částečnému a pomalému obrušování zubů. Čím tvrdší strava, tím může docházet k větším ztrátám tkání. Není to ale jednorázová akce, a pokud máte zuby zdravé, nemusíte se bát konzumace oříšků, kůrky chleba apod.

Sacharidy

Přímou souvislost stravy a ústní dutiny můžeme najít mezi příjmem sacharidů a tvorbou zubního kazu. Kaz se netvoří pouze z důvodu vysokého příjmu a jednoduchých cukrů, k tomu je potřeba více faktorů, ale při vyšší konzumaci cukrů se vystavujeme i vyššímu riziku tvorbě kazu. (viz Zubní kaz)

Kyseliny

Během příjmu jídla a nápojů se v ústech snižuje pH a tvoří se kyseliny. Nebo už kyselou stravu můžeme přijmout ve formě džusů, energetických nápojů, salátových zálivek apod. Takové prostředí způsobuje oslabení zubních tkání (skloviny) a mohou se tvořit zubní eroze. K chemickému narušení zubních tkání dochází i při kontaktu zubu s kyselinami pocházejícími z organismu, nejčastěji při zvracení nebo refluxu. (viz Nekariézní léze)

K největším ztrátám zubních tkání dochází při kombinaci chemického a mechanického rozrušení tkáně. Pokud je zub oslaben kyselinami a následně dojde k jeho mechanickému otěru, odstraní se tím větší množství oslabené tkáně, která ubývá rychleji, než by bylo fyziologické.

Vitaminy

Na ústní sliznici je možné pozorovat také onemocnění vzniklé na podkladě sníženého příjmu některých vitaminů.

Při nedostatku vitaminu C může docházet ke zvýšenému krvácení, známé u kurdějí.

S nedostatkem vitaminů skupiny B se pojí slizniční onemocnění (zánět sliznice jazyka, celé ústní sliznice, svědění nebo pálení úst, opakované afty nebo suchost úst).

Na tvorbu sliznic i zubů má velký vliv vitamin D, který pomáhá zajišťovat vznik kvalitních a pevných tkání. Vzhledem k podmínkám v ČR je doporučován pro miminka od 14. dne po narození a zajistí tak nejen pevné kosti, ale i pevné zuby, které jsou již v této době z většiny vytvořené nebo se zakládají.

Vápník

Příjem vápníku je také důležitý pro tvorbu a stavbu zubů. Nejlépe se ve střevech vstřebává současně s vitaminem D. Do zubu se v největší míře dostává v době jeho tvorby ještě v kosti, právě vstřebáním mléčných výrobků ve střevě a přenesení krví k zubu. Po prořezání do ústní dutiny je možné podpořit vstřebání vápníku aplikací lokálních krémů, přímo na zub.

Voda

Voda je hlavní složkou těla a tělních tekutin. Dostatečný denní pitný režim tak umožní přenášet potřebné látky, rozpouštět, omývat povrchy apod. Při sníženém množství pociťujeme jako první suchost v ústech. Suchost v ústech může způsobit i zvýšené množství kofeinu.

Alkohol

Pravidelný, nadměrný a dlouhodobý příjem alkoholu vysušuje sliznice, a snižuje tak jejich funkčnost a obranyschopnost. Je také spojován se vznikem rakoviny orofaryngu (ústní část hltanu), podobně jako kouření.

*U ústních vod s obsahem alkoholu toto prokázáno není!

Alergie

Při konzumaci potravin může dojít k vyvolání alergické reakce na určitou složku. To se nejčastěji projevuje začervenáním a otokem rtů.

Zdroje:

[1] Zohoori, V., & Duckworth, R. M. (2020). The Impact of Nutrition and Diet on Oral Health. (Monographs in Oral Science; Vol. 28). Karger Publishers. https://doi.org/10.1159/isbn.978-3-318-06517-6

CAGETTI, M. G., et al. The Role of Vitamins in Oral Health. A Systematic Review and Meta-Analysis. International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. 2020, 17(3) [cit. 2021-6-21]. ISSN 1660-4601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph17030938

Nutrition and Oral Health. American Dental Association [online]. Chicago: Department of Scientific Information, Evidence Synthesis & Translation Research, ADA Science & Research Institute, LLC. 2019. Dostupné z: https://www.ada.org/en/member-center/oral-health-topics/nutrition-and-oral-health#