Přeskočit na hlavní obsah

Slina

 Průhledná, a přitom tak důležitá.

Slina je bezbarvá, čirá tekutina. Její produkci zajišťují buňky slinných žláz. Žlázy ji také shromažďují a vylučují svými kanálky do prostředí ústní dutiny.

Žlázy rozdělujeme na malé a velké. Malé žlázky jsou drobnější, rozmístěné všude v ústech a nepřetržitě produkují hustou slinu. Velké žlázy máme 3, párové, a to příušní, podjazykovou a podčelistní. Jsou větší a slinu produkují řídkou, hustou nebo smíšenou, a to pouze v reakci na podnět (ať už např. vidíme jídlo nebo na něj jen pomyslíme). Jejich vývody jsou umístěné u horních stoliček a pod jazykem.

Slinu tvoří především voda (až z 99 %), ale obsahuje také další látky jako jsou anorganické ionty, enzymy, muciny (hlenovité látky) nebo buňky imunitního systému a každá složka má svou nezastupitelnou roli. Nachází se zde ale také odumřelé buňky z úst (viz Struktury v dutině ústní), mikroorganismy a jejich produkty, složky krve a další částice z vnějšího prostředí (potrava).

Funkce sliny

  • Samoočištění. Základní funkcí slin je zajištění vlhkého prostředí v ústech a omývání povrchů. Dochází k odstraňování zbytků potravy a odumřelých buněk ústní sliznice. Usnadňuje i fonaci a přilnavost zubních protéz k sliznicím.
  • Úprava sousta. Slina přijatou potravinu obaluje, zvlhčuje, změkčuje a zajišťuje její hladký pohyb do žaludku.
  • Tvorba chuti. V důsledku vysokého množství vody slina rozpouští potravu a umožňuje uvolnění chutí v chuťových pohárcích. Pohárky následně vymývá a připravuje pro další podněty.

  • Trávení potravy. Díky enzymům dochází k primárnímu natrávení některých složek potravin, zejména sacharidů (cukrů).
  • Antibakteriální funkce. Díky obsahu látek s antimikrobiální aktivitou dochází k odstraňování nežádoucích částic (bakterií, virů apod.) a také je zprostředkována primární imunitní reakce.
  • Zubní pelikula. Složky sliny vytváření také ochrannou vrstvu na zubu (viz článek Zubní povlak).

  • Neutralizace. Obsah tzv. pufračních systémů umožňuje vyvažovat prostředí ústní dutiny a udržovat stálé pH. Rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí prostředí je důležitá pro všechny děje v našem těle.
  • Mineralizace. Minerální látky obsažené ve slině (zejména ionty vápníku, fosfáty nebo fluoridy) podporují stabilitu zubních tkání a jsou důležitým prostředníkem při zabránění vzniku zubního kazu.
  • Regulace vody. Tělo také může produkcí slin ovlivnit metabolismus vody v organismu. Pokud máme vody nedostatek, tvorba slin se omezí a my tak pociťujeme sucho v ústech, které nás nabádá k doplnění vody.

Vliv na množství sliny

Denně se sliny vytvoří zhruba 1 litr. Její produkce závisí na četnosti a druhu přijímané stravy nebo přijmu vody. Dalším faktorem může být aktuální psychický stav (např. při zvýšeném stresu cítíme suchost úst). Množství vyprodukované sliny ovlivňují i některé dlouhodobě užívané léky, onemocnění slinných žláz, jako může být tvorba slinných kamenů, záněty (např. příušnice, Sjögrenův syndrom, Mikuliczova choroba) nebo nádory a jejich následná léčba.

Stanovení slinné sekrece

V případě potřeby je možné vyšetření sliny u zubního (případně praktického) lékaře, kdy se může zjistit její složení, nebo hodnota pH.

Množství sliny si také můžete vyzkoušet stanovit i doma pomocí tzv. Škachova testu. Před zkouškou by se měl na 2 hodiny vynechat příjem potravin i nápojů. Stačí vám sklenička nebo miska, do které 15 minut shromažďujete sliny, které se přirozeně tvoří v ústech. Následujících 15 minut podpoříte tvorbu sliny žvýkačkou nebo jiným materiálem, který lze žvýkat (ideálně bez příchutě) a slinu opět shromažďujete. Na závěr změříte objem, kdy norma vyprodukované sliny za 30 min je 8 – 45 ml. Není to ale žádný lichotivý pohled.😊


MINČÍK, Jozef. Kariologie. Praha: StomaTeam, 2014. ISBN 978-80-904377-2-2

ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. ISBN 978-80-7387-543-5

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...
Okomentovat
Další informace

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...
Okomentovat
Další informace

Od narození po první zub

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...
Okomentovat
Další informace