Přeskočit na hlavní obsah

Slina

 Průhledná, a přitom tak důležitá.

Slina je bezbarvá, čirá tekutina. Její produkci zajišťují buňky slinných žláz. Žlázy ji také shromažďují a vylučují svými kanálky do prostředí ústní dutiny.

Žlázy rozdělujeme na malé a velké. Malé žlázky jsou drobnější, rozmístěné všude v ústech a nepřetržitě produkují hustou slinu. Velké žlázy máme 3, párové, a to příušní, podjazykovou a podčelistní. Jsou větší a slinu produkují řídkou, hustou nebo smíšenou, a to pouze v reakci na podnět (ať už např. vidíme jídlo nebo na něj jen pomyslíme). Jejich vývody jsou umístěné u horních stoliček a pod jazykem.

Slinu tvoří především voda (až z 99 %), ale obsahuje také další látky jako jsou anorganické ionty, enzymy, muciny (hlenovité látky) nebo buňky imunitního systému a každá složka má svou nezastupitelnou roli. Nachází se zde ale také odumřelé buňky z úst (viz Struktury v dutině ústní), mikroorganismy a jejich produkty, složky krve a další částice z vnějšího prostředí (potrava).

Funkce sliny

  • Samoočištění. Základní funkcí slin je zajištění vlhkého prostředí v ústech a omývání povrchů. Dochází k odstraňování zbytků potravy a odumřelých buněk ústní sliznice. Usnadňuje i fonaci a přilnavost zubních protéz k sliznicím.
  • Úprava sousta. Slina přijatou potravinu obaluje, zvlhčuje, změkčuje a zajišťuje její hladký pohyb do žaludku.
  • Tvorba chuti. V důsledku vysokého množství vody slina rozpouští potravu a umožňuje uvolnění chutí v chuťových pohárcích. Pohárky následně vymývá a připravuje pro další podněty.

  • Trávení potravy. Díky enzymům dochází k primárnímu natrávení některých složek potravin, zejména sacharidů (cukrů).
  • Antibakteriální funkce. Díky obsahu látek s antimikrobiální aktivitou dochází k odstraňování nežádoucích částic (bakterií, virů apod.) a také je zprostředkována primární imunitní reakce.
  • Zubní pelikula. Složky sliny vytváření také ochrannou vrstvu na zubu (viz článek Zubní povlak).

  • Neutralizace. Obsah tzv. pufračních systémů umožňuje vyvažovat prostředí ústní dutiny a udržovat stálé pH. Rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí prostředí je důležitá pro všechny děje v našem těle.
  • Mineralizace. Minerální látky obsažené ve slině (zejména ionty vápníku, fosfáty nebo fluoridy) podporují stabilitu zubních tkání a jsou důležitým prostředníkem při zabránění vzniku zubního kazu.
  • Regulace vody. Tělo také může produkcí slin ovlivnit metabolismus vody v organismu. Pokud máme vody nedostatek, tvorba slin se omezí a my tak pociťujeme sucho v ústech, které nás nabádá k doplnění vody.

Vliv na množství sliny

Denně se sliny vytvoří zhruba 1 litr. Její produkce závisí na četnosti a druhu přijímané stravy nebo přijmu vody. Dalším faktorem může být aktuální psychický stav (např. při zvýšeném stresu cítíme suchost úst). Množství vyprodukované sliny ovlivňují i některé dlouhodobě užívané léky, onemocnění slinných žláz, jako může být tvorba slinných kamenů, záněty (např. příušnice, Sjögrenův syndrom, Mikuliczova choroba) nebo nádory a jejich následná léčba.

Stanovení slinné sekrece

V případě potřeby je možné vyšetření sliny u zubního (případně praktického) lékaře, kdy se může zjistit její složení, nebo hodnota pH.

Množství sliny si také můžete vyzkoušet stanovit i doma pomocí tzv. Škachova testu. Před zkouškou by se měl na 2 hodiny vynechat příjem potravin i nápojů. Stačí vám sklenička nebo miska, do které 15 minut shromažďujete sliny, které se přirozeně tvoří v ústech. Následujících 15 minut podpoříte tvorbu sliny žvýkačkou nebo jiným materiálem, který lze žvýkat (ideálně bez příchutě) a slinu opět shromažďujete. Na závěr změříte objem, kdy norma vyprodukované sliny za 30 min je 8 – 45 ml. Není to ale žádný lichotivý pohled.😊


MINČÍK, Jozef. Kariologie. Praha: StomaTeam, 2014. ISBN 978-80-904377-2-2

ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. ISBN 978-80-7387-543-5

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a
Okomentovat
Další informace

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p
Okomentovat
Další informace

Ústní dutina miminka v době těhotenství

Na správný vývoj miminka má vliv genetická výbava, ale také prostředí, ve kterém se vyvíjí. Vývoj miminka je takový malý velký zázrak a co se týče vzniku zubů, není to žádná výjimka. Základy se totiž vytvářejí už v  6. týdnu těhotenství . V tuto dobu o těhotenství ještě ani nemusíte vědět. Proto se doporučuje dodržovat určitá opatření již před otěhotněním, protože důležité základy celého lidského těla se tvoří hned od prvních dnů. Čím více bude tělo na těhotenství připraveno, tím snazší by pak měl být průběh a následná péče o miminko i o sebe jako novopečeného rodiče. Příprava by se pak měla týkat celkového zdravotního stavu, jak z pohledu fyzického, včetně zubního zdraví, tak i psychické pohody. Vývoj čelistí a zubů Zárodky dočasných zubů vznikají od 6. týdne, zárodky stálých zubů od 4. měsíce těhotenství a jejich vývoj trvá ještě v době úplného prořezání zubu do úst. Největší vliv na zubní tkáň tak má to, co se děje v těhotenství a v mladém dětském věku. Je to tedy doba, kdy je
Okomentovat
Další informace