Přeskočit na hlavní obsah

Zubní povlak

Proč si čistíme zuby?

Ústní dutina není sterilním místem. Neustále zde přežívají, množí se a odumírají různé mikroorganismy, stejně jako v celém organismu a trávicích cestách (střeva). V ústech se mikroorganismy objevují už po porodu. Většího významu, množství a různorodosti začínají ale nabývat až po prořezání prvního zubu.

A proč je vlastně řeč o těch mikroorganismech?

Zuby nejsou „samostatné jednotky“, ale jsou v kontaktu se vším, co je v ústech. Jsou tak neustále vystavený vnějším vlivům, před kterými se musejí chránit.

Prvotní funkci mají sliny, které svými složkami neustále obalují povrch zubu a tvoří pelikulu, takovou ochrannou slupku. Zamezuje přímému kontaktu zubu s přijatou stravou, mikroorganismy a také zuby zvlhčuje. Protože ale není dokonale hladká, po pár minutách do ní začínají pronikat a přilepovat se k ní první bakterie. Tento proces probíhá během prvních několika minut a hodin od vyčištění. Tyto první bakterie poté produkují látky svého metabolismu a umožňují tak zachycení dalších bakterií a mikroorganismů.

Čím víc je jich přilepených v této organizované struktuře, tím víc produkují metabolity a tím víc dalších mikroorganismů se může přidat. Během několika dnů se složení mikroorganismů mění a je více škodlivé pro zuby i sliznice (dáseň).

Tímto mechanismem vzniká zubní povlak (plak), který může způsobovat onemocnění v ústní dutině jako je zubní kaz a zánět dásní. K těm se ale dostaneme podrobněji až v dalších článcích.

Do povlaku se také ukládají minerální látky (většinou opět ze sliny), které způsobují mineralizaci (tvrdnutí) plaku v zubní kámen.

V ústech většinou můžeme najít plak v různých stádiích tvorby. Většina z nás si totiž alespoň „nějak“ zuby čistí a odstraňujeme tak povlak z dobře přístupných míst. Na některých plochách nebo zubech se ale povlak udrží (nevyčistíme ho) a pokračuje tak jeho tvorba a přeměna. Typickým místem jsou dolní zuby z vnitřní strany.

Vliv na tvorbu plaku

Plak se někomu tvoří pomaleji, jinému rychleji. Jsme totiž každý jiný a každý má jiné složení tkání, slin, skladbu mikroorganismů, obranyschopnost a další.

Faktory jako je právě mikrobiální složení v ústech, imunitní odpověď, skladba slin, strava, nemoci nebo léčiva mohou tvorbu plaku ovlivnit, podpořit nebo snížit jeho tvorbu. Pokud se nám ale bude dařit povlak ze zubů kompletně a pravidelně odstraňovat, tyto faktory nebudou u většiny lidí hrát významnou roli.

Jak ho poznat?

Na začátku je to jen průhledná vrstvička. Čím déle ale na zubu zůstává, tím více mohutní, bělá až žloutne. Barvu může lehce měnit složení přijímané stravy.

Ze zubu ho můžeme zkusit setřít nehtem, jazykem můžeme kontrolovat jeho přítomnost, případně jsou na trhu tabletky pro domácí použití, které obarví nevyčištěná místa (více v dalších příspěvcích).

Důležitá vlastnost plaku je, že pevně lepí na povrchu zubů, sliznic, ale i umělých náhrad nebo např. rovnátek. Jediný způsob, jak ho tedy můžeme odstranit je mechanické očištění.

Chemickými prostředky jako jsou pasty, ústní vody, gely a podobné si můžeme čištění zrychlit nebo dobu tvoření plaku prodloužit. Zatím ale neexistuje NIC, co by tvorbu povlaku zastavilo.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...

Od narození po první zub

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...