Přeskočit na hlavní obsah

Preventivní péče

Co je prevence?

Téměř veškerá onemocnění, která se rozvíjejí po narození, vznikají na podkladě více faktorů, které můžeme rozdělit na námi neovlivnitelné (pohlaví, věk, genetické vlohy) a také námi ovlivnitelné (pohyb, strava, závislosti…).

Prevencí rozumíme předcházení vzniku onemocnění nebo se snažíme o zmenšení jeho důsledků a cílíme především na ovlivnitelné faktory. Můžeme ji rozdělit na primární prevenci, sekundární, terciární a kvartérní.

O primární prevenci mluvíme ve chvíli, kdy konkrétní onemocnění vůbec nevzniká, vzniknout ani nemusí. Je to cesta, kterou podporujeme naše tělo, aby si udrželo plné zdraví. V rámci toho je velmi důležitá informovanost. Rozšířenými tématy jsou v dnešní době škodlivost kouření, alkoholu, nedostatek pohybových aktivit nebo nevhodné stravovací návyky, kterými můžeme předcházet v rozvoji nádorových nebo srdečně-cévních onemocněních. Dalším příkladem může být očkování nebo v oblasti ústního zdraví úprava ústní hygieny.

V sekundární prevenci se už snažíme o záchyt onemocnění v co nejpočátečnější fázi a o jeho zastavení. Čím dřív jakýkoliv problém odhalíme, tím menší následky zpravidla onemocnění má. V ČR je podporována tzv. screeningovými programy. V rámci ústní dutiny jde nejčastěji o odhalení počátečních zubních kazů a krvácejících dásní.

Terciární prevence se snaží zabránit úplnému propuknutí nemoci, rozvoji komplikací a předejít jejímu opětovnému vrácení. Ve všeobecné medicíně např. komplikace diabetu, následky infarktu myokardu nebo stav po vyléčení nádorového onemocnění. V ústní dutině řešíme především léčbu hlubokých kazů a rozvinutý zánět dásní.

Nově je označována i kvartérní prevence, která zvažuje použití invazivnějších vyšetřovacích metod nebo léčby, které by mohli vyšetřovanému přinést větší obtíže než onemocnění samotné. Týká se tak přístupu lékařů a zdravotnického personálu a nadužívání velkého počtu léků s podobným nebo dokonce stejným účinkem.

Proč bychom se měli zajímat o prevenci a chovat se „preventivně“?

Zdraví máme každý jen jedno a jak se říká: Zdravý člověk může chtít spousty věcí, nemocný chce jen jedno – být zdravý.

Také je mnohem jednodušší udržovat své tělo zdravé, než ho opět uzdravovat. Je to jako když chcete zhubnout. Na změnu je potřeba víc odhodlání a sebere to nějaký čas. Navíc v období nemoci si ten náš život, který máme časově omezený, moc neužijeme. Naopak, pokud jsme zdraví, můžeme žít déle a kvalitněji.

Prevence se vyplatí i z finančního hlediska. Naprostá většina preventivního vyšetření u lékaře je hrazená zdravotními pojišťovnami (bývají omezená časovým intervalem mezi vyšetřeními a některá věkem) a nás to stojí jen pár minut. A co je úplně zadarmo, je to, co můžeme udělat pro své tělo sami. Jen je potřeba to vnitřní přesvědčení, že to děláme sami pro sebe.

Jako bonus: Když budete docházet na pravidelné vyšetření a starat se o své zdraví správně, předcházíte tím i nepříjemným zákrokům a s tím spojenými nepříjemnými pocity nebo bolestí nejen pro sebe, ale i pro své děti, které od Vás tento přístup okoukají.

Kde hledat další informace?

Tématem prevence se podrobně zabývá nezisková organizace Loono, od které můžete znát třeba kampaň #prsakoule. Najdete je na webu, na FB, IG nebo si můžete poslechnout jejich podcasty. Na jejich stránkách najdete popis konkrétních vyšetření, co Vás na nich čeká nebo jaká jsou hrazená pojišťovnou. Mají i krásně zpracovaná videa a návody na samovyšetření.


 

Zdroj:

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 25.06.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...
Okomentovat
Další informace

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...
Okomentovat
Další informace

Od prvního do posledního dočasného zubu

Přibližně 0,5 - 3 roky Okolo půl roku dítěte můžete očekávat prořezání prvního zoubku (někdy prořezávají i dva zároveň), a to dolních středních řezáků. Slinění, vyšší teplota či vkládání hraček do úst může být příznakem začátku prořezávání, ale nemusí být přítomno vůbec nebo se nemusí pojit s prořezáváním zubů. [1] Prořezávání trvá většinou do 30. měsíce života dítěte (2,5 roku). Rychlost se může lišit u holek a kluků a závisí i na genetice, tedy jak rychle rostly zuby rodičům. Pořadí prořezávání Zuby prořezávají v poměrně pevně stanoveném pořadí: spodní střední řezáky, horní střední řezáky, horní postranní řezáky a dolní postranní řezáky. Tato fáze by měla trvat do prvních narozenin. První dolní a horní stoličky a následně horní a dolní špičáky prořezávají do druhého roka a prořezání ukončují druhé stoličky. V ústech se pak nachází krásných 20 zoubků, o které je potřeba se správně starat. Prořezávání zubů by mělo probíhat vždy oboustranně (vlevo i vpravo) v podobném časovém intervalu....
Okomentovat
Další informace