Přeskočit na hlavní obsah

Nosiče aktivních látek a další pomůcky pro domácí dentální hygienu

Jak lze účinné látky aplikovat a co dalšího existuje?

Chemické pomůcky

Zubní pasty

Použití zubních past je snadné a všemi dobře akceptovatelné. Proto jsou nejčastější volbou pro aplikaci účinných látek. Lze do nich látky také dobře zakomponovat, mají příjemnou konzistenci a jsou dostupné v obchodech či jiných řetězcích, i svou cenou.

Jejich nevýhodou může být složení z mnoha složek včetně konzervačních a pěnivých činidel, které mohou alergizovat.

Ústní vody

Ústní voda je roztok, který cílí primárně na přenos aktivních látek. Zpravidla obsahuje méně přídatných látek, také proto, že spotřeba ústní vody probíhá rychleji než zubní pasty a není potřeba ji skladovat tak dlouhou dobu. Díky většímu objemu v jedné dávce také dostaneme větší množství účinné látky při jedné aplikaci. Např. ústní voda obsahuje 250 ppm fluoridů, ale protože ji použijeme 10 ml (2,5 mg fluoridů/10 ml ústní vody), je dávka vyšší než aplikace 1 g zubní pasty s koncentrací 1450 ppm (1,5 mg fluoridů/1 g pasty).

U ústních vod je důležitý způsob aplikace, kdy by mělo proběhnout klasické čištění (kartáčkem s pastou, mezizubní pomůckou, případně dalšími…) a následně použít ústní vodu (v některých případech i dodržet odstup od čištění 30 min). Výplach by měl trvat dle výrobku nejčastěji 30-60 vteřin, následně vyplivnout přebytky a nevyplachovat. Látky tak dobře přilnou k povrchu zubu a účinkují déle než jen po dobu výplachu. Ústní vody s dezinfekčním účinkem také potřebují čas na působení proti mikroorganismům.

Použití ústních vod se doporučuje od 6 let. Počítá se s tím, že mladší děti nedokážou dobře vyplivnout veškerý obsah vody a zbytečně ji polykají a také by takto koncentrované přípravky vůbec neměly být potřebné.

Nejlepšího účinku lze dosáhnout pravidelnými výplachy, každý den.

Gely a krémy

Ústní gely určené pro domácí použití jsou vysoce koncentrované a jsou tak velmi účinné. Díky gelovité formě také dobře přilnou k povrchům (nejčastěji na sliznici nebo zub). Jejich aplikace je možná pomocí aplikátoru přímo na místo určení a stačí pouze malé množství.

Laky

Pro ordinační použití slouží i laky, které se na zub natřou, zaschnout na vzduchu nebo pomocí světla a slouží jako zásobník fluoridů (či jiných iontů) a mechanická bariéra, které se využívá v léčbě citlivosti zubů.

Spreje

Pro zlepšení dechu nebo při virózách a zánětech v krku je možné využít ústní spreje. Někdy jsou využívány i během léčby parodontitidy.

Ostatní pomůcky

Barvící tablety

Pro kontrolu zubního plaku je možné využít barvící neboli plak detektorové tablety. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v ordinaci dentální hygieny, kde tato kontrola často probíhá (hlavně u dětí). Plak indikátor je potravinářské barvivo (nejčastěji erythrosin B, briliantová modř nebo fluorescin), které musí být schváleno pro použití.

Základním principem je navázání barviva na strukturu zubního plaku, který se tím zvýrazní a je snazší detekce nevyčištěného prostoru na zubu. Odhalí se tak místa, na která je potřeba se při čištění zaměřit, kde povlak zůstává. Dvoufázové detektory navíc barevně rozlišují stáří plaku na novější (růžový) a starší (modro-fialový). V ordinaci můžeme použít i třífázový detektor, který navíc rozliší ještě i rizikový plak co se týče vzniku zubního kazu.

Plak detektor je možné aplikovat i ve formě roztoku, ústní vody. U této aplikace je ale potřeba počítat s možným obarvením sliznic, jazyka nebo s potřísněním oblečení a okolí a nevýhodou je slabší koncentrace barviva a nedostatečném obarvení plaku (i světle obarvený plak může být zralý a škodlivý). [1]

Fluoridové tablety

Fluoridové tablety se v dnešní době využívají pouze zřídka. Je to tableta obsahující fluorid v koncentraci 0,25 mg a slouží k navýšení příjmu fluoridů a snížení rizika vzniku zubního kazu. Jejich použití je vázáno na doporučení a předpis zubního lékaře, který zároveň stanovuje příjem fluoridů z jiných zdrojů (jídelníček, pitný režim, zubní pasta) a určuje riziko vzniku zubního kazu. S nadměrným příjmem fluoridů z tablet je ale spjata zubní fluoróza, a tak se od jejich užívání odstupuje.

Čistící tablety na náhrady

Čistící tablety slouží pro narušení plaku na umělém povrchu snímací zubní náhrady, ale i snímacích rovnátkách a dalších produktech.

Opět je zásadní správné použití, kdy se tablety umístí do kelímku, na ni se položí náhrada, rovnátko apod. a poté se zalije vodou. Nejvyšší účinek má tablety ve chvíli, kdy šumí. Po 3.5 minutách je možné náhradu vyjmout a DOČISTIT zubním kartáčkem nebo kartáčkem na zubní náhrady. Látky v tabletě plak pouze narušují a usnadňují mechanické očištění. Z toho důvodu není nutné použití na denní bází, ale dle potřeby, např. 1x týdně.

 

Zdroj

1. GRYCOVÁ, Pavla. Význam a použití plak detektorů v praxi dentální hygienistky. 2019. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Stomatologická klinika. Vedoucí práce Sádovská, Diana.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...

Od narození po první zub

Péče o ústní dutinu do prořezání prvního zoubku Porod je náročný nejen pro maminku, ale i pro miminko. V jeho důsledku jsou omezovány v tu dobu nedůležité děje v organismu dítěte, aby veškerá energie směřovala k samotnému porodu. Na zubu se toto období projevuje jako tzv. neonatální linie ve sklovině i v zubovině, které vznikají kvůli snížení mineralizace zubní tkáně. Linie pak obsahuje méně minerálních látek. Je ale tak tenká, že na odolnost celého zubu téměř nemá vliv. Proto, že v období porodu mineralizují pouze dočasné zuby a první stálé stoličky, můžeme je (pod mikroskopem) pozorovat pouze na nich. [1] Dokud je miminko v bříšku, je celý organismus sterilní, tzn. bez bakterií (pokud vše probíhá tak, jak má). K mikrobiálnímu osídlení dochází až průchodem přes porodní cesty. Jsou to ale bakterie, které chceme a potřebujeme. Dokonce se u porodu císařským řezem mohou vytřít ústa miminka vaginální mikroflórou. Tyto bakterie totiž omezují růst patogenních mikroorg...